Chováte mravence? Ještě ne?
Předtím než začnete, přidejte se na naší Facebookovou skupinu "Mravce, mravenci a ich chov", kde poradíme každému chovateli s jeho mravenci, hnízdem, nebo-li také formikáriem, mravenčí farmou či obecně s mraveništěm. Inspiraci také můžete najít na mém Instagramu nebo na TikToku. Nenajdete-li v níže uvedeném textu přesně to, co hledáte, neváhejte mě kontaktovat na WhatsAppu +420730704731, kde jsem plně k dispozici, abych poradil komukoliv a s čímkoliv.
Proč chovat mravence?
Chov mravenců je jedinečnou možností, jak sledovat úžasný a dokonale fungující mikrosvět, který lidé v běžném životě vidí jen z jeho vnější části.
Chovat mravence není dnes nic neobvyklého. Avšak za předpokladu, že jste si ke kolonii vyrobili či pořídili plně funkční formikárium s moderními technologiemi eliminující chyby začínajícího chovatele - tím je myšleno především zavlažování a prevence proti plísním, tedy efektivní ventilace. Vyvarujte se modrému gelu nebo předraženým plastovým farmám obsahujících ftaláty, nevhodně barveným písečkům a dalším dekoracím, co v mravenčím světě nemají co pohledávat. Jsou to zkrátka hnízda, která jsou na první pohled možná pěkná, ale nikoliv už vhodná pro dlouhodobý chov mravenců. Vždyť jen ta nejobyčejnější mravenčí královna z naší krajiny se dožívá až úctyhodných 30 let (více v článku níže). Nadšení do chovu mravenců pak v takových hnízdech předchází zklamání v podobě vymření kolonie během pár týdnů. Začínající chovatel s takovým neúspěchem se k úžasnému chovu mravenců již nikdy v životě nevrátí.
Je proto velmi důležité, a vždy to všem budoucím chovatelům jakéhokoliv mazlíčka doporučuji, aby si načetli, pokud možno, co nejvíce informací o živém tvorovi, kterého se chystají pořídit. Avšak existuje tu již mnoho let přátelská československá komunita chovatelů mravenců a její chovatelské, laické i vědecké znalosti jsou pokladem celého chovu mravenců u nás.
Formikária s mravenčí kolonií občas posílám také do mateřských škol, přírodověděckých univerzit, zoologických zahrad nebo do přírodovědných kroužků. A není se čemu divit. Formikárium je přizpůsobeno k detailnímu pozorování kolonie uvnitř jeho útrob, což je pro edukativní výchovu naprosto ideální! Formikárium s plně rozvinutou kolonií je výborným studijním předmětem pro žáky škol, kde mohou pozorovat na vlastní oči chování kolonie pod povrchem země nebo vývojová stádia proměny dokonalé. A k pozorování je toho ještě více! Mravenci vykonávají nespočet činností a aktivit, jako např. rozšiřování komor, kopání cestiček, opravování hnízda, odnášení odpadu, vlhčení hnízda, přenášení dělnic v kusadlech, stěhování celé kolonie, péče o potomstvo, o královnu, spolupráce při lovu větší kořisti, porcování a odnášení potravy, sběr semen, bránění hnízda, péče o mšice a jejich přenášení na okolní rostliny či kořenový systém a další činnosti charakteristické ke konkrétnímu druhu mravence a jeho konkrétní specializaci (stříhání listů, pěstování houby, vykrádání kukel z hnízd jiných druhů atd.).
Výběr správného druhu mravence
Před výběrem konkrétního druhu mravence je zodpovědné si předem o něm přečíst z dostupných článků na internetu či prodejce, jaké podmínky k chovu vyžaduje. Pro začínajícího chovatele je ideální vybírat z druhů nenáročných na chov.
Druhy mravenců pro začínající chovatele:
➤ Camponotus ligniperda (mravenec dřevokaz) - největší evropský druh mravence
➤ Messor barbarus (mravenec zrnojed) - jihoevropský mravenec s různě velkými dělnicemi
➤ Lasius niger (mravenec obecný) - běžný a nejrozšířenější menší mravenec
➤ Temnothorax crassispinus (mravenec žaludový) - malý, nejnenáročnější a nejodolnější druh ze všech dostupných druhů
➤ Camponotus nicobarensis (subtropický druh) – velmi vhodný druh pro začátečníky, který nevyžaduje hibernaci
Čeho si všímat při výběru mravenců v on-line obchodech
Nejviditelnějším ukazatelem zanedbaného chovu je černá plíseň či houba ve zkumavce. Také ve zkumavce zbarvená voda do různých barev (žlutá, fialová, hnědá) svědčí o tom, že prodejce nedbá na kvalitu svých mravenců. Nemáte-li ověřeného prodejce, chtějte proto vždy vidět konkrétní fotografii zasílané kolonie / královny s detailem na zkumavku, královnu a potomstvo (např. vajíčka). Pokud královna není zrovna čerstvě odchycena, měla by mít ve své zkumavce potomstvo (kopičku vajíček, larvy, kukly či první dělnice). Dalším ukazatelem je špatný stav královny. Ten poznáme například tak, že zadeček (gaster) je nepřiměřeně scvrklý – hladový a jeho jednotlivé dílky (tergity) se přes sebe překrývají, čímž dochází k zakrytí spojovací blanky (intersegmentální blány). Královna by měla mít všechny kompletní všechny části končetin a tykadel a zadeček (gaster) bez poškození – promáčknutí. Ke každému druhu mravence by měl prodejce na vyžádání poskytnout správné informace k jeho chovu.
V čem začít chovat čerstvou královnu?
➤ Plastová zkumavka
- Královna by měla být umístěna do velmi malé komory nepřesahující 3x její délku. Těchto podmínek dosáhneme v klasické plastové zkumavce 10 nebo 15 cm3. Zkumavka se naplní z ½ vodou, voda se zašpuntuje v polovině zkumavky nahusto napěchovanou kuličkou vaty. Zkumavky jsou dostupné téměř v každé lékárně. Plastovou zkumavku pořídíte v každé lékárně za pár korun. Výhodou jsou nízké pořizovací náklady. Nevýhodou může být předčasné vypaření vody ze zkumavky nebo zplesnivění mokré vaty uvnitř. Video návod jak vyrobit zkumavku můžete shlédnout zde VIDEO.
➤ Bambusová skleněná zkumavka s doplňováním vody
- Použít můžeme i speciálně vyrobenou zkumavku s vnitřními přepážkami a rezervoárem, který lze průběžně doplňovat vodou.
➤ Startovací hnízdo
- Další možností jsou malá startovací hnízda o jedné komoře vyrobená z akrylového plastu, sádry, nebo ytongu. Takové hnízdo musí mít zajištěný funkční zavlažovací systém a zároveň i dostatečnou ventilaci.
Jak probíhá založení kolonie od nakladení vajíček?
Královna do 10 dní naklade 5 až 20 vajíček, ze kterých se cca po týdnu líhnout miniaturní larvičky. Larvy jsou po celou dobu vyživovány královnou, která jim předává živiny ze svého těla. Po několika týdnech se z larev vytváří kukly. Kukly mohou mít formu holokukly (zejména podčeleď Myrmicinae) nebo kukly s kokonem (např. Formicidae, Ponerinae). Kukla může být holá také z různých příčin, např. vlivem sucha a vysoké teploty či nedostatku obalového materiálu v hnízdě, kterým by larva obalila své snovací vlákno. Královna po dozrání kukly vykusuje dospělou dělnici z tekné slupky obalu a pomáhá ji očistit olizováním. Čerstvě vykuklená dělnice má světlou barvu a měkkou kutikulu, která během pár dní ztmavne a dělnice se tak může zapojit do činnosti v mraveništi.
Proč se některé dělnice liší velikostí?
Z první várky potomstva se rodí nejmenší dělnice. Je to způsobeno živinami, které královna musela rovnoměrně rozdělit všem larvám, aby bylo možné všechny larvy vykrmit a vyvinout do stádia dospělého jedince. Tím, jak kolonie nabírá na počtu dělnic, zvyšuje se i přísun proteinů, kterým jsou další larvy vykrmovány a jejich vývoj není nijak limitován. Proto se mohou v hnízdě vyskytovat dělnice různých velikostí.
Některé dělnice jsou nejenom různě velké, ale mají i robustnější hlavu
Ano, některé druhy, především Camponotus sp., Messor sp., nebo Pheidole sp. vytvářejí dělnice, které se nazývají vojáci (majoři) nebo super-vojáci (super-majoři). Jejich viditelným znakem je robustní hlava vybavená posíleným svalem ovládající kusadla. Jejich role je vyčleněna například na štípání semen, či na obranu hnízda před vetřelci. Některé druhy (subt. Solenopsis sp.) produkují tyto vojáky, pokud je v okolí a dosahu hnízda zcela vyčerpán zdroj potravy a je již potřeba získat zdroje nové, nepřístupné dělnicím běžné velikosti.
Jak dlouho vydrží královna ve zkumavce?
Královna by měla být ve zkumavce, dokud nebude mít vlastní dělnice. Čerstvě chycená královna zpravidla naklade vajíčka během týdne a po více než měsíci se ukáží první dělnice. Královnu s dělnicemi je možné chovat tak dlouho, bude-li stále možná obsluha, tj. krmení a čištění vnitřku zkumavky, aby dělnice z otevřené zkumavky neutíkaly. Královnu je v prvním roce doporučeno ponechat ve zkumavce, ve které setrvají i první hibernaci.
Mohu královnu bez dělnic přemístit do velkého hnízda?
Tato možnost se nedoporučuje, vzhledem k tomu, že královna by se ve velkém prostoru necítila bezpečně a tím by byla vystavena nežádoucímu stresu.
Mohu už přemístit kolonii s prvními dělnicemi do velkého hnízda?
Pokud to uděláte, dělnice budou vyplňovat prázdné chodbičky a okolní komory hnízda substrátem a odpadem, aby se cítily bezpečně, jako v hnízdě, které je pro ně velikostně mnohem více pohodlnější. Proto je doporučeno volit hnízdo úměrně velké vzhledem ke stáří konkrétní kolonie a předpokladu očekávaného příbytku dalších dělnic v krátkém horizontu.
Co je hibernace?
Proces hibernace je přirozený přechod do zimního spánku, kdy se činnost kolonie vlivem nízkých teplot temperátního pásu sníží na minimum. Kolonii připravujte na zimní odpočinek pozvolna, a to snížením okolní teploty hnízda minimálně týden před zahájením plné hibernace. Kolonie v hibernaci nepřijímá potravu a často se shlukuje ve skupenstvích při sobě. Hibernace trvá od podzimu do jara, avšak nejméně by měla být dodržena minimálně 3 měsíce. V hibernaci by měla mít kolonie zajištěnou dostatečnou vlhkost, aby během ní mravenci neuschli.
Proč hibernovat?
Hibernace je přirozený proces, kterým se simuluje zimní období druhů temperátního pásu a je nutné v každém případě hibernaci nevynechávat! Během hibernace probíhá mnoho důležitých procesů, jako je např. regenerace vaječníků královny. Vynecháním hibernace královna druhý rok nenaklade běžný počet vajíček, zkracuje se její délka života a dlouhodobé vynechání může vést k jejímu předčasnému úhynu.
Kde hibernovat?
Vhodným místem k hibernování královen nebo kolonií jsou tmavá a chladná místa jako sklep, garáž nebo veranda, kde teplota nespadne pod bod mrazu. Tuzemské druhy je ideální vložit do lednice, kde bývá stabilní teplota okolo 5°C. V tomto případě je doporučeno zkumavky obalit alobalem vzhledem k dennímu využívání lednice v domácnosti, aby se kolonie nestresovala světlem z místnosti nebo vnitřní žárovky.
Jaká stádia potomstva lze hibernovat?
Do hibernace lze přesunout královnu, nebo kolonii, kde se vyskytují i larvy červě vylíhnuté z vajíček. Larvy, tušící příchod zimního počasí, zpomalují svůj vývoj a přetrvají zakonzervované ve stádiu larvy až do ukončení hibernace. Královnu s čerstvě nakladenými vajíčky necháme vyvinout v mikro larvičky a až potom je možné zkumavku přesunout do chladu. Královny, které vajíčka nenakladly vůbec, jdou do hibernace bez potomstva a první snůška bude nakladena až na jaře (to se stává u druhů, které se rojí na podzim, např. Solenopsis fugax), ale občas i u běžných druhů mravenců.
Jak ukončovat hibernaci?
Kolonii vytahujeme z hibernace postupně, tzn. postupným zvyšováním teploty, např. umístěním zkumavky nebo hnízda v nejchladnější místnosti v domácnosti. Čerstvě vytažená kolonie z hibernace zpravidla nepřijímá potravu
Protiúniková bariéra
Slouží jako bariéra, kterou mravenci nemohou překonat a tím utéct mimo hnízdo. Všechny bariéry se nanáší v tenkých vrstvách stěny výběhu (arény). Ve formikaristice se osvědčilo více druhů protiúnikových bariér jako jsou:
- Fluon (PTFE) – v tekuté formě je jedovatý, vyšší pořizovací náklady, ale účinná.
- Minerální olej nebo vazelína – účinná bariéra, ale mravenci se do ní často namočí nebo se jim bariéra může dostat na tykadla
- Talcohol (mix alkoholu a mastku) – tato bariéra je velmi efektivní, levná a bezpečná.
Zavlažování hnízda
Voda a vzdušná vlhkost je pro kolonii velmi důležitá. Ve zkumavce je vlhkost zajištěna rezervoárem vody uzavřeným hustou kuličkou vaty. Poklesem teploty v místnosti se voda kondenzuje na stěnách zkumavky a tu pak královna / mravenci olizují a pijí. Ve větších hnízdech nesmí chybět zavlažovací systém, který má déletrvající funkci (např. 2 týdny). Jako pojistku je doporučeno vložit zkumavku s vodou do arény pro případ, že by zavlažovací systém hnízda zcela vyschl.
Potrava pro mravence
Hmyz (moučný červ, cvrčci, švábi, octomilky) – všem druhům mravenců můžeme podávat hmyz čerstvě zabitý, pouze malým druhům je doporučeno hmyz navíc ještě naporcovat, aby se do něj bez problémů dostali. Hmyz by se neměl mravencům podávat uhynulý.
Cukry – mravencům připravte cukr rozpuštěný v odstáté vodě, který je doporučeno dávkovat injekční stříkačkou s jehlou. Cukrovou vodu mícháme v poměru 3x odstátá voda / 1x cukr. Odstátou se voda z vodovodu stává po 24 hodinách s odkrytým víkem. Cukrovou vodu dávkujeme na hladký povrch (např. na vystřižený malý čtvereček tvrdého igelitu či plastu) v počtu několika malých kapek a v množství, které bude rychle spotřebované. Před další aplikací vždy umyjte zaschlé kapky cukrvody čistou vodou. Stříkačku s připraveným roztokem uchováváme v lednici cca 2 až 3 týdny nebo dokud se ve stříkačce neobjeví kalný povlak. Dejte pozor, abyste neaplikovali roztok cukru na savou část hnízda, neboť cukry podporují růst kvasinek a mohou způsobit i rozvoj plísní. Veškerou nespotřebovanou potravu je vhodné do druhého dne z arény odstranit. Pokud si nejste jisti hustotou koncentrátu cukru nebo medu v krmítku, podávejte mravencům také i čistou odstátou vodu stejným způsobem.
Semena – před pořízením královny nebo kolonie si vždy zjistěte jakou potravu konkrétní druh vyžaduje. Některé jihoevropské druhy se specializují na sběr travních semen, ze kterých zpracovávají mouku a vytváří tzv. chléb. Pořídit můžete směs semen pro exotické ptactvo neobsahující barevné granule.
Krmítka pro mravence
Vodu, medovici nebo cukrvodu můžete kolonii podávat v různých krmítkách s malými otvory, ze kterých mravenci olizují tekutinu. Ovšem stává se pravidlem především u malých druhů, že do krmítka i přes tak malý otvor vlezou a dostanou se dovnitř krmítka. Krmítka jsou proto vhodná zejména pro velké druhy mravenců.
Malým druhům, jako jsou např. Myrmica sp., Dolichoderus sp., Tapinoma sp., Monomorium sp., Temnothorax sp., Pheidole sp., Plagiolepis sp., Solenopsis sp. atd., podávejte tekutiny výhradně do malých mističek v nichž je umístěna nahusto umačkaná kulička 100% bavlněné vaty. Kuličku poté napusťte jakoukoliv tekutinou, tak aby byla dostatečně nasáknutá a držela se pouze v ní, nikoliv, aby z ní vytékala. Tuto techniku podávání tekutin již používali chovatelé mravenců v minulém století a zachovala se až do dnes. Jako levnou a snadno dostupnou alternativu můžete použít tzv. "lékovky" - vystřižené platíčko od léků.
Sociální žaludek
Dělnice přijímají měkkou nebo tekutou potravu, pevné částečky jsou pak v hltanu separovány a vyplivnuty ven. Kolonie dočasně ukládá svou potravu v tzv. sociálním či kolektivním žaludku (voleti), resp. v žaludcích všech členů kolonie. Obsah žaludku je tvořen směsí bílkovin, medovice, vody, slin a feromonů, která se nazývá trofalaxe – tekutina vzájemně distribuována všemi členy kolonie mezi sebou navzájem. Trofalaxi nejčastěji přináší dělnice směrem do hnízda k nejdůležitějšímu článku kolonie, královně, a především neustále hladovým larvám. Postupným přerozdělováním je potrava nasycenou dělnicí vyzvrácena a ústy předána dalším dělnicím.
Jak dlouho žijí mravenci?
Laboratorně potvrzený případ zaznamenaný v roce 1969 švýcarským myrmekology Heinrichem Kutterem a Robertem Stumperem z Lucemburska udává, že délka života matky Lasius niger byla 28 let a cca 9 měsíců. Délka života je různá u každého druhu. Velmi krátkou životnost mají například královny Monomorium pharaonis, jejichž počet v hnízdě je v řádu stovek až tisíců královen, které se při vysoké teplotě dožívají pouhé 3 měsíce. Okřídlení samci téměř všech druhů se nedožívají zpravidla více než 1 roku, přičemž umírají pár hodin nebo dní po spáření.